Rozbitý hrneček

- Rozbitý hrneček
Vyšlo v blogu:  Plavovláska

Rozbitý hrneček

15.03.16, 09:05, autor: Plavovláska , Hodnocení: -
Určitě se to stalo každému z nás. Rozbil si svůj oblíbený hrníček, skleničku, mističku, talířek a "jánevímcoještě". Mně se to stalo dnes. A jako obvykle, právě ten, který mám nejraději.

Čtenost -   Diskuze: (0
 

U nás doma se z čehokoliv, co se rozbilo, dělala velká věda. Výkřiky:

"Tááák, a všechno rozbijeme!"

"Tobě všechno hoří pod rukama!"

"Na tebe nestačím vydělávat!"

"Nemůžeš si dávat pozor???"

"Nemehlo!!!"

 

Mě provázely celým dětstvím. Ne, nebyla jsem nijak nemotorné dítě, asi stejně jako každé jiné, ale mí rodiče skutečně tragicky prožívali cokoliv se rozbilo. A občas ještě i vzpomínali - "Kdybys nerozbila tu krásnou skleničku, byla nejkrásnější co jsme měli a byla památeční - dostala jsem ji od tetičky Klimešové...."

 

Žila jsem tedy celé dětství v domnění, že když se něco rozbije, je třeba začít zoufale lamentovat a brát to jako velkou životní újmu.

 

Když jsem byla teenager, dostala jsem se na prádzniny k tetě, se kterou jsme se moc nestýkali, ale náhoda tomu byla, že jsem u ní mohla téměř týden pobývat.

 

Hned v úvodu pobytu mě potkalo nečekané překvapení, když tetě během vaření upadl talíř a rozbil se na tisíc kousků. Připravovala jsem se na lamentace s tím, že přispěji troškou do mlýna a budu pofňukávat, že tak krásného talíře je škoda.

 

Teta Anička ale nejen, že si nezoufala, ale vzala lopatku asmetáček a libovala si, že ještě jeden talíř a už si bude moct koupit nový. Cože? Zústala jsem v šoku a musela jsem se na to zeptat:

 

"Tebe to nemrzí?"

"Ne," odvětila s úsměvem teta:"Prostě když se něco rozbije, tak si můžeš pak koupit něco nového a udělat si radost!"

 

Zamyslela jsem se nad tím a nevěřila jsem tomu. Vždyť to přece není možné? Celá má dosavadní "životní" zkušenost byla o tom, že rozbití=rodinná tragédie.

 

Dospěla jsem. A dnes jsem rozbila svůj oblíbený hrníček. Pěkný. Měla jsem ho ráda. A víte co? Přistihla jsem se, jak říkám: "Tak si můžu koupit ten nový, co jsem onehdá viděla a který jsem si nekoupila, protože mám hrníčků dost."

 

A měla jsem radost, přátelé. Doopravdy.

 

Jsem nesmírně vděčná tetičce Aničce, za její, pro mě, životní lekci. Ušetřila jsem si spoustu zbytečných negativních emocí a zbytečných špatných slov a běžného trápení. I bez toho se člověk trápí víc než dost.

 

Teta už není mezi námi. Ale já musím říct: Děkuji teto!

 
 
Ohodnoťte článek
Hodnotit mohou pouze přihášení uživatelé.
Tento článek zatím nikdo nehodnotil | Průměrné hodnocení: (-)

Nevěra, žárlivost, kariéra a další ničitelé vztahů

Známe to všichni. Velká láska, nic není nemožné, nic není překážkou, milujeme se ve dne v noci, přisaháme si věčnou lásku, jeden pro druhého jsme se narodili, jsme si tak jisti, že právě jen tohoto a nikoho jiného. A pak se najednou začne všechno kazit. Den po dni a hodinu po hodině si najednou uvědomujeme, co všechno nám na tom druhém vadí.
autor
O autorovi
autor
autor

Společně o všem :)
další články autora
Další články autora
další články autora
  • Ze sbírky Jiřího Dědečka "Uleželé želé" . Dokonalé!...
  • I když jsem si říkala, že se k politice už vyjadřovat tady nebudu, doba mě dohnala a já fakt musím - #sorryjak...
  • Osobně jsem přesvědčena, že se tento mocenský pakt hroutí!...
  • Tak podle věštkyně můžu letos nafackovat rozzuřenému medvědovi a a vyhraju....
  • Nedávno přišel do kanální televize Barrandov Fíkus. Byl mi sympatický, nedělal ostudu, neříkal sprosťárny, neb...
Profil blogu
Profil blogu "Plavovláska"
Profil blogu
Založen:
19.5.2008 11:25:37

Přístupů:
166748

RSS:
Toplist
aaaaaa