Rozbitý hrneček

- Rozbitý hrneček
Vyšlo v blogu:  Plavovláska

Rozbitý hrneček

15.03.16, 09:05, autor: Plavovláska , Hodnocení: -
Určitě se to stalo každému z nás. Rozbil si svůj oblíbený hrníček, skleničku, mističku, talířek a "jánevímcoještě". Mně se to stalo dnes. A jako obvykle, právě ten, který mám nejraději.

Čtenost -   Diskuze: (0
 

U nás doma se z čehokoliv, co se rozbilo, dělala velká věda. Výkřiky:

"Tááák, a všechno rozbijeme!"

"Tobě všechno hoří pod rukama!"

"Na tebe nestačím vydělávat!"

"Nemůžeš si dávat pozor???"

"Nemehlo!!!"

 

Mě provázely celým dětstvím. Ne, nebyla jsem nijak nemotorné dítě, asi stejně jako každé jiné, ale mí rodiče skutečně tragicky prožívali cokoliv se rozbilo. A občas ještě i vzpomínali - "Kdybys nerozbila tu krásnou skleničku, byla nejkrásnější co jsme měli a byla památeční - dostala jsem ji od tetičky Klimešové...."

 

Žila jsem tedy celé dětství v domnění, že když se něco rozbije, je třeba začít zoufale lamentovat a brát to jako velkou životní újmu.

 

Když jsem byla teenager, dostala jsem se na prádzniny k tetě, se kterou jsme se moc nestýkali, ale náhoda tomu byla, že jsem u ní mohla téměř týden pobývat.

 

Hned v úvodu pobytu mě potkalo nečekané překvapení, když tetě během vaření upadl talíř a rozbil se na tisíc kousků. Připravovala jsem se na lamentace s tím, že přispěji troškou do mlýna a budu pofňukávat, že tak krásného talíře je škoda.

 

Teta Anička ale nejen, že si nezoufala, ale vzala lopatku asmetáček a libovala si, že ještě jeden talíř a už si bude moct koupit nový. Cože? Zústala jsem v šoku a musela jsem se na to zeptat:

 

"Tebe to nemrzí?"

"Ne," odvětila s úsměvem teta:"Prostě když se něco rozbije, tak si můžeš pak koupit něco nového a udělat si radost!"

 

Zamyslela jsem se nad tím a nevěřila jsem tomu. Vždyť to přece není možné? Celá má dosavadní "životní" zkušenost byla o tom, že rozbití=rodinná tragédie.

 

Dospěla jsem. A dnes jsem rozbila svůj oblíbený hrníček. Pěkný. Měla jsem ho ráda. A víte co? Přistihla jsem se, jak říkám: "Tak si můžu koupit ten nový, co jsem onehdá viděla a který jsem si nekoupila, protože mám hrníčků dost."

 

A měla jsem radost, přátelé. Doopravdy.

 

Jsem nesmírně vděčná tetičce Aničce, za její, pro mě, životní lekci. Ušetřila jsem si spoustu zbytečných negativních emocí a zbytečných špatných slov a běžného trápení. I bez toho se člověk trápí víc než dost.

 

Teta už není mezi námi. Ale já musím říct: Děkuji teto!

 
 
Ohodnoťte článek
Hodnotit mohou pouze přihášení uživatelé.
Tento článek zatím nikdo nehodnotil | Průměrné hodnocení: (-)

Babiččino měření na sklenky, lžíce a lžičky

Babička měla starodávné váhy. Takové dvě misky, krabičku se závažíčkama a správná váha se poznala, když byly takové dva kovové zobáčky přímo naproti sobě. Ale nevážila tak vždycky ...
autor
O autorovi
autor
autor

Společně o všem :)
další články autora
Další články autora
další články autora
  • Poté, co byl některými našimi spoluobčany zvolen do funkce prezidenta Miloš Zeman, vyhlásil, že nechce být JEN...
  • Tak nám budou maturovat z matematiky téměř všichni :)...
  • Situaci, že někomu nesedí daně známe všichni. Některým nám jen příslušný finanční úřad vrátí přiznání k přepra...
  • Ne, opravdu nechci psát o některém jeho oblíbeném strašákovi, kterého zaměstnává na Hradě či s ním poblil neje...
  • Pobavila mě čerstvě "kauza" na sociálních sítích, kde se řeší, že v propagačním letáku řetězce Lidl se objevil...
Profil blogu
Profil blogu "Plavovláska"
Profil blogu
Založen:
19.5.2008 11:25:37

Přístupů:
101217

RSS:
Toplist
aaaaaa