Svůj zájem o muže a připravenost na jeho případné dvoření dáváme najevo například i tím, že si uhlazujeme oblečení, dotýkáme se vlasů, stojíme tělem obráceným na objekt našeho zájmu a špičky našich nohou míří přímo k němu.
Pokud se nám muž líbí, máme tendenci se k němu během rozhovoru třeba i jen nepatrně přibližovat, rády se před ním projdeme a přitom se výrazně houpeme v bocích. Často sympatickým mužům upřeně hledíme do očí. Jsme-li ovšem nesmělejší, pak naopak klopíme řasy a zaléváme se ruměncem.
Pohledy stranou
Mnohé ženy dokáží hru pohledů dovést k dokonalosti. Dívají se na zajímavého muže až do okamžiku, kdy upoutají jeho pozornost. Jakmile jim však pohled opětuje, odvrátí své oči jinam, případně je sklopí a pozorují muže dál jakoby pokradmu s lehce přivřenými víčky přes řasy. Ten vzkaz zní: "Dívám se na tebe, ale ne tak dlouho, abys přesně poznal co to znamená. Pátrej!"
Pohled přes rameno
Tohle je jedna z nejsilnějších ženských zbraní v oblasti řeči těla. Nejlépe vyzní, pokud má žena odhalena ramena a šíji. Tedy například ve večerních šatech, ale i v plavkách. Vlasy vyčesány nahoru. Takto připravená žena muže svého zájmu míjí a přitom na něj vrhne pohled přes nahé rameno. Ten pohled nesmí být vyzývavý, není přece prostitutka. Ale nesmí být natolik krátký, aby si jej muž nevšiml. Jedná se o situaci vysoce erotizující a ty z nás, které už toto vyzkoušely mohou potvrdit, že jen málokdy se podobná akce nesetká s úspěchem.
Ukážeme kotníček
Ve skutečnosti tuto zručnost zvládaly bravurně ženy z minulých století, kdy dokázaly jen odhaleným kotníčkem například při vystupování z auta či kočáru rozpálit mužské vášně doběla. A muselo se to umět opravdu dokonale, protože tehdejší hranice mezi slušností a neslušností byla skutečně tenoučká. Jenže ono z toho umění něco zbylo až do dnes. Každý muž vám potvrdí, že je pro něj daleko přítažlivější žena rafinovaně zahalená, než zcela nahá. Zkušené matadorky této disciplíny dokáží dnes provést akci s takovým uměním, že si mužský divák jen velmi okrajově uvědomí, co se děje - nebude mu to však nepříjemné. Žena musí být dokonale zahalena šaty. Usedne na židli tak, aby jí sukně sahala až ke kotníků (v případě večerní róby například) nebo ke kolenům (kostýmek). A pak ji nechá během několik minut o pár centimetrů povylézt a poodhalí kousek svých nohou navíc. Musí se provést opravdu velmi opatrně, aby nevypadala prvoplánově vyzývavě až lacině.
Nenápadná mimovolná gesta
Nejčastěji se prý zkušenému mistru ve čtení řeči ženského těla odhalíme zcela mimovolně. Vlastně ani nevíme, co mu říkáme. Například prý ženy ukrývají svá vnitřní zápěstí před mužem, který se jim líbí a kterého by rády upoutaly. Prý často ruce v zápěstí křížíme, ale současně po kousíčcích vyhrnujeme rukávy, abychom horní část zápěstí naopak mužskému pohledu nabídly. Proto prý také podáváme ruku muži spíš hřbetem nahoru. Dnes už to není proto, že bychom mu ji nabízely k políbení, ale právě proto, abychom mu znemožnily pohled na vnitřní stranu zápěstí.
Náš zájem o muže prý také prozradíme tak, že když se naše pohledy střetnou uhneme očima vpravo, za mírného náznaku úsměvu.