Případ ztracené čokolády

Dostal ji synek od některé babičky či tety k svátku. Zahájila jsem tedy vyšetřovnání. Ne snad proto, že by to byl zločin sníst deset deka čokolády, ale záhada to tedy je. Alespoň u nás.

Vzhledem k počtu členů naší domácnosti je okruh podezřelých značně omezený. Sebe rovnou vylučuji, protože podle desatera pátera Knoxe nemůže být "vrahem" detektiv. Zároveň sama sobě mohu potvrdit, že viníkem skutečně nejsem.

Náš pantáta čokoládu nerad. Nejí nic, co by mělo něco společného s čokoládou, kakaem či kávou. Tzn. nejí čokoládové pudinky, čokoládou polévané buchty, čokoládové dorty, ani pařížskou (čokoládovou) šlehačku, bonboniéry, čokoládové tyčinky a samozřejmě ani samotnou čokoládu.

Prostě co má s ní něco společného je nemyslitelné, že by dal dobrovolně do úst. Vyjímku tvoři bílá čokoláda, které je naopak schopen spořádat na posezení půl kila. Ale vzhledem k tomu, že se jednalo o poctivou mléčnou oříškovou Milku, můžu rovnou tatínka vyloučit.

Dalším podezřelým je synek. Každého z vás jistě napadne, že je záhada odhalena a čokoládu spořádal Kryštůfek, ale musím vás zklamat. V tomto se totiž potatil. Ne že by čokoládu  odmítal tak striktně  jako tatínek, ale když sní dva čtverečky, je to velký úspěch.

Výjimku tvoří Kinder vajíčka, která jí, protože ví, že pokud nespapá čokoládu z jednoho, nesmí si rozbalit žádné další a ty hračky vevnitř jsou pro něj přece jen příliš lákavé.

Pokud by se ale mělo jednat o tabulku čokolády, tak tu bych do něj zřejmě nedostala ani pod slibem deseti hraček. Myslím, že velmi přesně popisuje chutě našeho kluka příhoda z obchůdku se zeleninou co máme naproti.

Ono je to spíš takové smíšené zboží a kromě zeleniny tam maji třeba i mouky, konzervy a také bonbóny a čokolády. Paní šéfová nás má ráda, protože u ní nakupujeme kvanta ovoce a zeleniny (už nás asi považuje za kozí rodinku, že se pořád paseme) a proto když přijdeme hned se snaží Kryštůfkovi něco dát.

Pokud to byly žvýkačky a lízátka tak se to obcházelo bez protestů, ale  bylo to po Velikonocích a jí zůstaly nějaké mléčné čokoládové figurky a tak jednu při našem minulém nákupu hošíkovi podávala.

Mě by to ve snu nenapadlo, ale paní samozřejmě nemohla tušit, že tím se mladému nezavděčí.  Razantně odmítl a zcela jasně řekl, že tohle tedy nechce. Paní šéfová byla překvapena a tak dala hochovi návrh, aby si sám vybral co chce.

No a co byste řekli? Kluk si vzal velkou červenou papriku a rovnou se do ní zakousl. Bez umytí!!!

Uznejte, že chlapce podezírat ze snězení Milky ve světle těchto skutečností nemohu ani při nejlepší vůli. Pro jistotu jsem se ho zeptala a Kryštůfek mi odpověděl, aniž by zvedl hlavu od rozebírané staré klávesnice:

"To spapala Džína.."

Děti mají bujnou fantazii proto nemohu brát vážně toto jeho svědectví, ale stín podezření zůstal. Důvodem, že jsem na tuto eventualitu přistoupila byla také skutečnost, že ona je posledním stálým členem naší domácnosti a tudíž už žádný další podezřelý nezbýval.

Začal jsem ji proto nenápadně sledovat a klást jí pasti, i když jsem moc neveřila, že by právě ona byla viníkem. Džína totiž do naší rodiny zapadá kompletně se vším, včetně naší býložravé záliby.

Samozřejmě že dostává především maso a masové konzervy, ale miluje ovoce a zeleninu stejně jako my. Její nejoblíbenější pokrm je vařený květák. Může být tedy i smažený, ale to pak pečlivě vykusuje vnitřek a obal nechá ležet. Další pochoutkou je samozřejmě brokolice, vařené brambory, syrová pažitka a pórek a občas nepohrdne i rajčetem, ale to už není nijak valné.

Výjimku tvoří šopský salát, který žere s oblibou a nevadí jí dokonce ani papriky a okurky, které jinak do huby nevezme. Zřejmě jí tam chutná olivový olej.

Z ovoce má nejraději broskve, meruňky, blumy, jahody a hroznové víno. Nesnáší cizokrajné ovoce a to především žádné citrusy, ale nechce ani ananas, kiwi nebo banány. Mango sice ožužlá, ale nakonec vyplivne. Ořechy nežere kompletně všechny.

Že by si naše kočka dala deset deka oříškové čokolády? A že by nikde nenechala ležet ocucaný oříšky? Pravda, v čokoládě jsou pražené a ty jsme jí ještě nikdy nezkoušela dávat...

Trvalo to pár dnů, kdy jsem nechávala provokativně ležet na nejrůznějších možných i nemožných místech kousky Kryštůfkových Kinder vajíček. Sem tam nějakou lentilku a jednou dokonce kousek krémové tyčinky Kofily. Nic. Mé pokusy se míjely účinkem a Džína ignorovala všechny mé návnady.

Pak mě napadlo zkusit tedy přímo inkriminovanou oříškovou Milku a při nejbližší příležitosti jsem ji zakoupila. Po příchodu domů, jsem ji hezky rozbalila, naaranžovala na stoleček v obýváku a šla do kuchyně. Nechala jsem samozřejmě pootevřené dveře, abych mohla dění sledovat.

Kryštůfek seděl na koberci a snažil se svým dětským šroubovákem rozebrat plastový traktor na součástky. Džína se mu jako obvykle pletla pod ruce a otírala se o něj. Když mu dala pár pusinek vlhkým čumákem na tvář, tak ji odstrčil se slovy:

"Teď dej pokoj, já musím pracovat, někdo nás živit musí."

Sakra kde to ten kluk bere? Vyprskla jsem v kuchyni smíchy, ale naštěstí jsem si hned zakryla pusu rukou, abych je nevyrušila. Kočka zřejmě pochopila řetězec: práce -> peníze -> plná miska, tudíž akceptovala živitelův požadavek a přesunula se od něj k sedačce a ke STOLKU.

Skoro jsem přestala dýchat, jak napjatě jsem sledovala co se bude dít. A dělo se. Džína zaregistrovala tabulku čokolády. Stoupla si na zadní a začala ji očichávat. Pak ji vzala do zubů, stáhla ji na zem pod stůl a jala se ji ohryzávat.

Kluk si všiml šramotu při pádu, zanechal úlohy živitele rodiny a vlezl za kočkou pod stůl. To ale nemá s čokoládou nic společného, od malička se vždycky snažil stolovat stejně jako kočka a když mu byly dva roky, tak si házel jídlo záměrně na zem a papal jako ona. Občas jsem mu vydrápavala z pusy její granule a je mi to žinantní, ale párkrát jsem mu rvala z pusinky i její paštičku :(

V současné době už se jí do misky nehrne, protože zjistil, že jeho jídlo mu chutná víc než její. Takže teď naopak je Džína krmena Kryštůfkovou šunčičkou, sýry, nebo párečky.

Když tedy vlezl chlapec za kočkou pod stolek, určitě ne proto, že by jí nepřál čokoládu, ale že je třeba se i o ni rozdělit. Kočka mezitím statečně ukusovala z celé tabulky a oříšky jí v tlamičce hlasitě křupaly. Když si kluk začal brát kousky čokolády, které jí odpadávaly od pusy na zem, tak už jsem vystartovala a čokoládové orgie oběma zatrhla.

Záhada byla vyřešena. Oříšková čokoláda se stala nejnovějším hitem naší kočičky. Evidentně je to holka vybíravá, protože čokolády jiné značky a bez oříšků se u ní s kladným ohlasem nesetkaly.

Nu co, pokud si myslíte, že jsem blázen, který bude ode dneška krmit kočku Milkou tak se tedy mýlíte. Vždyť by ji to zabetonovalo. Ale občas určite kousek dostane.