Když pravda je horší než lež

- Když pravda je horší než lež
Rubrika:  Smyslná

Když pravda je horší než lež

22.08.16, 00:45, autor: Plavovláska
Velice často se mluví mezi milenci a čerstvými novomanželi o upřímnosti. Vzájemně si slibujeme, že si budeme vždycky říkat pravdu. Hlavně si nikdy nesmíme lhát, protože pak by bylo všechno špatně. Ale jak to funguje doopravdy?

Čtenost -   Diskuze: (4
 

Jistě je to úžasně vznešené a dokonalé „žít v pravdě“, ačkoliv, upřímně řečeno, není vůbec jasné co se tímto myslí. Co je to žít v pravdě? Říkat pravdu za všech okolností? Je něco takového vůbec možné? Je to výrok ryze církevní ale samotná církev má ve svých dějiných případy, kdy i její svatí nemluvili pravdu. Nemusíme chodit vůbec daleko. Svatý Jan Nepomucký, byl umučen a svržen do Vltavy právě proto, že neřekl pravdu. Zda skutečně šlo o vyzrazení zpovědního tajemství manželky Václava IV, nebo zda šlo o tajemství spiklenců kolem Jana z Jenštejna, ponechme historikům.

I v historicky nedávné době byli křesťané, jako prototypy „žijících v pravdě“, vystaveni velkému vnitřnímu sporu. Uvádí se příklad, kdy za druhé světové války do křesťanské rodiny, která přechovávala židy v tajném sklípku pod podlahou, vtrhlo gestapo a ptalo se pravdomluvné paní domu, kde „nepřátele říše“ schovává. Ta byla vystavena dilematu – má říct pravdu a zabít nejen všechny ukryté, ale i sebe a svou rodinu? Nebo zalhat a provinit se proti životu v pravdě?

Ale nemusíme přece situaci takto hrotit. Dnes a denně jsme vystaveni otázce, kdy říct pravdu a kdy milosrdně zalhat. Třeba nelze říct kolegovi, který se čerstvě oženil: „Fuj tedy tvoje žena je hnusná.“ Nebo mamince vezoucí kočárek s miminkem: „Teda vy máte ale ošklivé dítě.“ Udělat to samozřejmě můžete, ale domnívám se, že toto není ta pravda, o kterou někdo skutečně stojí.

Navíc se i jedná o pravdy sporné. Přece to, že se mně nelíbí kolegova žena, nebo dítě v kočárku neznamená, že je to pravda, že jsou skutečně oškliví. Je to jen můj subjektivní názor, ale pokud ho bezmyšlenkovitě vpálíte, můžete ublížit. A na tomto místě si vás troufnu varovat: Je příliš mnoho hlupáků, kteří vydávají svoje mnohdy zvrácené soudy za pravdu. Pravda v jejich podání je čistá neomalenost a není jí potřeba přikládat žádný význam.

 

 A nebo ještě hůř, přítelkyně, které vám přece „nemohou lhát“ a klidně vám "ustaraně" sdělí, že vašeho muže viděly se „cicmat“ s prsatou blondýnkou na frekventované ulici. Jejich motivací pro toto sdělení není vás zachránit, ale jen vám ublížit a popást se na vašem neštěstí.

Zastavme se tedy u pravdy v páru. Mezi mužem a ženou. Můžete říct své ženě, milence, partnerce pravdu za všech okolností? Jistěže ano, ale co když jí vaše pravda ublíží? Řeknete jí, když po dětech přibrala a snaží se ze všech sil kila sundat, že je ošklivá a tlustá? Je to ta pravda, kterou ona chce slyšet? A k čemu tato pravda povede? Bude ji snad motivovat k většímu úsilí, nebo ji skopne do depresí a zoufalství? Není vážně daleko produktivnější a pro váš vztah přínosnější milosrdná lež: „Miláčku, miluju tě a libíš se mi taková jaká jsi, ale pokud chceš být ještě krásnější, tak ti pomůžu ze všech sil.“

Řeknete své novomanželce že oběd, se kterým se plácala půl dne (a který je tedy fakt nepoživatelný), že se to nedá jíst? Je to totiž tak silně demotivující, že možná vám už přístě neuvaří nic.  A navíc zasejete jednu z mnoha drobných křivdiček, které se skládají a  ústí pak do tragických konců typu: „Miláčku bolí mě hlava…“

A ten  daleko  nejzásadnější problém: Budete nevěrný své ženě. Z nějakého důvodu, třeba jen proto, že se opijete a náhodou… se to prostě stane. Přijdete domů a vysypete na svou třeba právě kojící manželku tu svou úžasnou pravdu a půjdete v klidu spát? Pak mi tedy řekněte, co zničilo váš vztah? To, že jste někde „uklouzl“ nebo to, že jste to neomaleně vystřelil do plyšového světa své šťastné a milující ženy?

Největší neštěstí přinášejí právě tito rádoby otevření a upřímní. Na to se musí říct jediné, pokud nejsi schopný si svou vinu unést sám, a musíš ji přenést na nevinné kolem sebe, nehřeš! To, že rozbiješ ideály své ženy, z tebe tvou vinu nesejme. A plácání o upřímnosti a „nedokázal bych jí lhát“ je ve světle toho, že se tím bude navždy trápit a že už nikdy v budoucnu ti nebude schopna věřit, opravdu směšné.  Zamysli se poctivě nad tím, proč jí to říkáš? Kvůli ní nebo kvůli sobě?  Abys ses mohl chlubit, ano udělal jsem to, ale přiznal jsem se? Koukejte jaký jsem charakter?

Ve skutečnosti lež není žádné neštěstí a dokonce ani zlo. Pokud nikomu neštěstí a zlo nenese. Odsouzení hodná lež je jen ta, kterou pronášíme výhradně ve svůj prospěch a na úkor ostatních. To je špinavé a ohrožující.

A proč se teď obracím výhradně na muže? No protože ženy těmito zvrácenými potřebami říkat pravdu i za cenu toho, že milovanému ublíží, málokdy trpí. Mají vytříbenější empatické cítění a pokud nechtějí ublížit, tak to neudělají. Což je ovšem, na druhé straně, vcelku  dobrým a jasným signálem pro ty, kteří v chování ženy číst umí. Pokud vám žena naopak pravdu řekne, tedy že vám byla (je) nevěrná, pak to není proto, aby si ona ulevila svému svědomí, ale proto, že je už opravdu moc zle. Pokud vám už TOHLE řekne, tak je docela jistě na jakékoliv zachraňování vztahu už opravdu moc pozdě.

Tak tedy, říkejme si pravdu. Ale dovolím si poprosit, říkejme si jen tu pravdu, která je přínosná a konstruktivní. Pravda, která všechno rozmetá, je daleko větším zlem než lež.

 

ANKETA: Pravda za všech okolností?


Celkem: 316 hlasů

V této anketě jste již hlasovali.

Buď jste v této anketě již hlasovali, nebo hlasoval někdo se stejnou IP adresou. Pokud chcete hlasovat, zaregistrujte se prosím.

Zdroj: Archív 2009
  • Neregistrovaný 31.10.08, 19:52

    Rozbalit 1. pravda....

  • Neregistrovaný

    Super článek,je v něm řečeno vše a já souhlasím do poslední tečky.Své děti učím,že lež má krátké nohy,zárovenˇ však také to,že nemohou pálit od boku vše co je napadne.Ne vždy je to jednoduche,už jsem párkrát byla v situaci,kdy jsem si skutečně nebyla jistá,zda by bylo lepší lhát nebo mluvit pravdu.někdy je skutečně lépe neříkat nic. Jana

  • Neregistrovaný 02.12.08, 19:52

    Rozbalit 2. ach jo

  • Neregistrovaný

    Článek mi přijde jako obhajoba nějaké lži autorky. A ta mystyfikace o empatiích žen... Jen žena ženě dokáže něco tak rafinovaně a s pošklebkem "pravdivě" říct, což tu druhou na dlouho odrovná. Chlap řeší otázku pravda/lež jen v případě, že z toho něco plyne. Hlavně pro něho. A to něco bývá klid. Žena volí dle potřeby sado-maso. Buď chce vidět někoho se trápit, nebo případně se chce trápit sama. Na odpovědi, které mne přeci můžou totálně rozhodit se přeci neptám. Otázky typu Miluješ mě?, Sluší mi to?, Nejsem v tom tlustá? se ptá pouze masochista. Nečekáte přeci pravdu, tomu sami nevěříte. Takže pokud chlap řekne - tak jsem tu recepční konečně přefik - je to v chlapském kolektivu bráno jako lež, doma jako hnusná ošklivácká pravda. Ve skutečnosti ho mohlo být úplně jinak (prostě ji jenom pomohl vydolovat papíry ze zaseklý skartovačky). Pokud sebou však onen chlap ještě nese důkazy - cucfleky a nahrávku na videu - asi mu jde o něco jiného. Možná jste se předtím už několikrát bavili o rozchodu, o stěhování, nebo o tom, jak soused šikovně opravil pračku a vymaloval, zatímco on byl na služebce, a jaký je to vypravěč vtipů, protože jste se smála, až jste spadla z postele. A snídani mi taky udělal, né jako ty.....

  • Neregistrovaný 03.12.08, 07:26

    Rozbalit 3. hm

  • Neregistrovaný

    Musím bohužel říct že tenhle článek se mi moc nelíbil.V první řadě si myslím že příklad kdy křestane schovávali židy byl naprosto mimo, a názor že by se měla říkat jedině pravda není tak důležitý jen pro církev, jako pro samotné křestany. Církev dělala ohavné věci, ale to neznamená že s tím lidé souhlasili.(jen pro ujasnění, já nejsem součastí žádně církve). Jinak tento článek je na mě moc relativistický.Co je pravda pro mě, nemusí být pravda pro druhehé a podobně...a relativismus není dle mého názoru správný, a obzvláště ne ve vztahu.. Především si myslím, že ve vztahu by žádná nevěra mít nebyla a názory že v opilosti se to nepočítá jsou hloupé. Vztah a vše kolem je především o vzájemné důvěře a pokud je ta důvera vzájemná, tak by se člověk měl chovat opravdu tak, aby mu partner mohl důvěřovat. Mám vztah, který je založený na důvěře a ne na sexu jako u většiny lidí a musím říct, že jsem neuvěřitelně spokojený... Pravda je mnohem lepší než lež...

  • úplně nesouhlasím 26.09.10, 15:14

    Rozbalit 4.

  • úplně nesouhlasím

    Lhát se nemá, zvláště v důležitých otázkách (které jsou nesporné). Třeba když vám partnerka neřekne o dlouhodobém neukončeném vztahu s jiným mužem. Neříkat nic znamená tedy taky lhát. Jakmile zjistíte, že vám partner zalhal v zásadní věci, tak to chce všechno pořádně probrat, a nechat si vysvětlit (na jasné otázky chtít jasné odpovědi). Pokud by se to znovu zopakovalo, tak vztah ukončit.

 
Profil blogu
Profil sekce "Smyslná"
Profil blogu
Založen:
19.5.2008 12:56:37

Přístupů:
341863

RSS:
Toplist
aaaaaa