Hubené za každou cenu - bandáž žaludku

- Hubené za každou cenu - bandáž žaludku
Rubrika:  Zdravá

Hubené za každou cenu - bandáž žaludku

22.08.18, 00:00, autor: Plavovláska
Osobní zkušenost paní Pavly Drvotové s dnes vysoce módní formou hubnutí - bandáží žaludku. Specializovaná chirurgická pracoviště žijí jen z něj. Pro mnoho obézních lidí se tato operace stala jakousi modlou a vírou. Vědí ale, že její učinnost je velice omezená a že až 50% lidí se do 5 let od operace opět vrací nejméně na svou původní váhu ?

Čtenost -   Diskuze: (0
 

Nechci psát, jak dnešní doba tlačí na lidi, aby byli krásní, štíhlí, sportovní, opálení, upravení....prostě dokonalí. Nechci psát, jak jsme pohodlní, líní, tloustneme, jíme nezdravá jídla, pijeme nezdravé pití....prostě nedokonalí. Chci psát o tom, co všechno jsme schopni (schopny) udělat pro to, abysme byly hubené.

 

Bandáž žaludku je operativní "podvázání" žaludku. Tímto zákrokem lékaři nasadí na žaludek kroužek, kterým ho rozdělí na 2 části. Horní část je menší a tak se do ní vejde méně jídla, které temrve poté, pokud je dobře rozkousáno, propadá do spodní částí, kde trávení pokračuje. Díky této operaci by pacient měl sníst menší množství jídla a tím pádem i zhudnout. Operace je prováděna laparoskopicky a zbydou po něm 3 malé jizvy, které při řádném ošetřování nejsou příliš vidět.



Tak to byla teorie a nyní trochu praxe.



Před dvěma lety jsem se s kamarádkou rozhodly, že máme dost veškerých diet. Nejsme schopné zhubnout pohybem, upřímně nemám ho ráda, dietu nikdy nedodržíme, půjdeme na operaci. Půjdeme na bandáž žaludku.



Podstoupily jsme řadu vyšetření, před samotnou operací a nastoupily do jablonecké nemocnice. V den operace jsem byly dost nervózní. Jak to asi dopadne, prý budeme moct jí t za tři dny domů, nebude to bolet, bojím se... Za pár chvil už mě vezli na sál. Nahou přikrytou prostěradlem na lehátku. Uspali mě a pak...



Probudila jsem se a bylo mi hrozně zle. Zvracela jsem i přes sondu, nemohla jsem se nadechnout, tak zle mi snad ještě nikdy nebylo. Sestřičky kolem mě běhaly. Bylo mi tak zle. Plakala jsem. Bylo mi tak zle. Ležela jsem na JIPce a nemohla se hnout. Bylo mi tak zle.


Ráno bylo kapku lépe. Sestřičky mi řekly, že vzhledem k tomu, jak jsem reagovala na narkózu a proto, že mi při operaci propíchli žaludek, což tedy hned zašili, dali mě přes noc na JIP. Nevěděla jsem, kde je mojhe kamarádka a jak jí je. Říkali, že je na pokoji. Potkaly jsme se při vyšetření. Přivezly nás na vozíčku do veřejné části nemocnice na nějaký speciální retgen, aby zjistili, jestli je vše v pořádku. Kamarádka šla na řadu první a já čekala na vozíku na chdbě. Usnula jsem. Bylo mi zasemoc zle, když jsem se probudila, chtělo se mi zvracet, ale nikdo se o mě nestaral. Volala jsem, ale měla jsem tak slabý hlas, že mě nikdo neslyšel. Přijeli pro mě a vzali do vnitř na rentgen. Vyšetřující lékař mi řekl, že musím vypít kontrastní látku, aby poznali, jestli mi to někde neteče. Bylo mi moc zle. Musela jsem si stoupnout. Říkala jsem doktorovi, že mi není dobře a nejspíš budu zvracet. "To musíte vydržet."  Nevydržela jsem a pozvracela mu rentgen :-) Teď se tomu směju. Ne přiznám se, smála jsem se i tenkrát. Nebyl rád. Já jsem říkala, že je mi špatně.



Odvezli mě na pokoj, ale kamarádka tam nebyla. Nikdo mi neřekl, kde je. To mě celkem mátlo. Pak mi sestřička řekla, že moje nejlepší kamarádka musela znovu na operaci. Při zákroku jí propíchli žaludek a jícen a nevšimli si toho a tak měla celý den vnitřní krvácení. Bylo mi moc smutno. Po operaci zůstala na JIPce.



Když jsem za ní druhý den, když už jsem mohla chodit, přišla, měla napíchnuté kapačky u klíční kosti (asi je tam nějaká vetší céva) a byla bledá. Bylo jí moc zle. Asi třetí den po operaci na JIPce zemřela nějaká paní. Když jsem za kamarádkou přišla, plakala, že se bojí, že umře. Já jsem se taky moc bála. Nemůe mi přece umřít. Má manžela a dvě malý děti, nemůže přece umřít. Byla tak bledá a ležela tam... Na JIPce byla celý týden.



Celkem v nemocnici strávila místo tří dnů, tři týdny. Mě pustili domů po týdnu. Další týden jsem ještě ležela doma. Bylo mi pořád zle.



Dneska dva roky po operaci mám stále o 15kilo míň, než když jsem šla na zákrok. Ale také zvracím, když sním rajče se slupkou (slupka neprojde zúžením), když sním pomeranč (slupka neprojde zúžením), když sním hovězí a pořádně ho nerozkoušu, když rychle sním prakticky cokoli...



Je to nemoc. Ale né na těle, ale v hlavě.



Bylo nám moc zle.



Není to moc optimistické. Takový někdy život je. Smiřme se s tím, jací jsme, nebo se sebou něco dělejme. Ale nenechme se "kuchat" pro nic za nic.

 


Autorka: Pavla Drvotová  (zveřejněno s laskavým svolením autorky)

 
Zdroj: Archív 2009
 
BMI kalkulačka
BMI kalkulačka
BMI kalkulačka
BMI kalkulačka
Vaše výška:
Vaše hmotnost:
Datum:




cm
kg

Profil blogu
Profil sekce "Zdravá"
Profil blogu
Založen:
11.9.2008 9:27:46

Přístupů:
576119

RSS:
Toplist
aaaaaa