Boží hod Velikonoční

- Boží hod Velikonoční
Rubrika:  Kulturní

Boží hod Velikonoční

16.04.17, 00:00, autor: Plavovláska
První neděle po Velké noci, tedy té, kdy byl nalezen Boží hrob prázdný. Té, kdy se stal největší zázrak v křesťanské kultuře. Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Proto Velikonoce.

Čtenost -   Diskuze: (0
 

Podle Bible, šly tři ženy k hrobu, kde bylo v pátek po ukřižování narychlo uloženo Ježíšovo tělo, aby jej umyly, nabalzámovaly a zabalily do čistých roušek. Proč až v neděli? Protože v sobotu Izraelité nemohli pracovat a tudíž ani nemohli nakládat s Ježíšovým tělem. Ženy však našly hrob prázdný. Rozuměj skalní hrob. Tedy takový, který byl vyhlouben ve skále do formy jakési jeskyně a jejíž vchod byl zavalen těžkým kamenem. Běžely toto oznámit ostatním učedníkům, ale jejich slovům nebyl přikládán význam, protože v té době  slovo ženy bylo méně než nic. Proto se šli učedníci přesvědčit a skutečně: Hrob byl prázdný!

 

Božím hodem Velikonočním končí období Velikonoc a začíná období Svatodušní. Tedy osm týdnů, kdy podle Bible a křesťanské tradice, byl Ježíš už vzkříšený na Zemi a postupně se zjevoval svým učedníkům. Po osmi týdnech seslal Bůh na Zemi Ducha svatého a jím "pokřtil" učedníky Ježíše Krista. A Ježíš s definitivní platností opouští pozemský svět. Tedy následovalo nanebevzetí Ježíše Krista.

 

***

 

Podle pamětí z počátku 20. Století bylo nepsaným zákazem prací o velkém svátku nezametat, nestlat, nevynášet hnůj z chlévů, nemýt nádobí, nešít, nečistit boty, a někde také nevařit.

 

V mnoha oblastech v Česku se ještě na začátku minulého století nosily mazance, vejce, jehněčí a další vhodná jídla do kostelů a tam se společně jedly. Ještě dnes se nocí do kostela posvětit mazance a vařená barvená vejce.

 

Hospodáři nosili kusy mazanců a vína do sadu, na pole a do chlévů, to proto aby si zajistili hojnost úrody a blahobyt na celý další rok.

 

Velikonoční neděle je vlastné velkým protikladem. Po dlouhém období půstu nadchází velké hodování. Jedlo se především jehněčí maso - maso beránka, ale velice často se též dělaly nádivky z vajec a zelených bylinek, především mladých kopřiv. Vařily se též bylinkové polévky.

 

V oblasti hodování ale nebylo zakázáno nic. Proto se jídla lišila podle krajů, zvyklostí a možností. Připravovaly se koláče, bohatě zdobené, šunky, klobásy, uzená masa, kachny, husy a další drůbež. Po dlouhém půstu má být dnešní den dnem hojnosti a velkého oslavování.

 

 
Zdroj: Archiv 2009
 
Profil blogu
Profil sekce "Kulturní"
Profil blogu
Založen:
19.5.2008 12:57:58

Přístupů:
383637

RSS:
Toplist
aaaaaa