K Novému roku se vázalo mnoho pověr. Byl to svým způsobem významný den a proto nemohl uniknout zvýšené pozornosti. Vždyť přece každý by chtěl doufat, že může ten příští, nový rok nějak pozitivně ovlinit ve svůj prospěch. A není na tom ani nic špatného.

Veselé Vánoce přeje všem čtenářkám a čtenářům redakce magazínu Žena X!

Málokteré období v běžném roce je opředeno tolika pověrami, zvyky a tradicemi jako jsou právě Vánoce. A jakkoliv je to kacířské vězte, že se naše Vánoce neustále vyvíjejí, Některé tradice zanikají a jiné naopak vznikají.

Pokud na svátek sv. Barbory (4.12.) svobodná dívka či žena uřízne větvičku třešně (ale může být i zlatý déšť, šeřík, kalina či trnka), dá ho do vody a na Štědrý den jí vykvete, pak se do roka vdá. Tak děvčata, prosinec je tajemný měsíc, je čas začít čarovat :)

Byl to ošuntělý pavlačový dům na Žižkově, kde při vstupu do domu zavál zápach vlhkosti a zatuchliny. Člověku se udělalo špatně a v duch si přál, aby to už bylo za ním. Jak tady vůbec lidé mohou žít? Ptáte se v duchu, než vystoupáte do patra po drolících se schodech kolem oprýskaných zdí.

Vypadá to, že se období adventního měsíce před Vánoci stalo něčím úplně jiným než časem klidu a rozjímání. Horečnatě přemýšlíme nad nakupováním dárků a jak stihnout všechnu tu práci, aby byl aspoň na ten Štědrý den klid. Úplně zapomeneme na sebe a pod stromeček dorazíme úplně vyčerpaní. Co to udělat tentokrát jinak?

Kateřina Alexandrijská byla podle legendy křesťanskou mučednicí žijící kolem roku 300 a po staletí patřila mezi nejpopulárnější křesťanské světce. Jejími atributy jsou kolo (na němž měla být mučena), kniha (symbol učenosti), koruna a palmová ratolest (dva obecné symboly mučednictví jako vítězství).

Oslavy 30. výročí sametové revoluce pro soubor Divadla Na zábradlí vyvrcholí hostováním na londýnském festivalu Czech Velvet 1989–2019 s oceňovanou hrou Velvet Havel.

Svátek svatého Martina (11.11.) byl a je jedním z nejoblíbenějších svátků roku. Děti i hospodáři čekali na první sníh, hospodyně pekly posvícenskou martinskou husu a martinské rohlíky nebo podkovy, zvané martiny, roháče, zahýbáky – prostě posvícení jak se patří.

Uvedením Žebrácké opery se Václav Havel symbolicky vrátí do divadla, kde jako kulisák začínal a kde asistoval režisérovi Alfrédu Radokovi, o jehož inscenaci „Žebrandy“ tehdy velmi stál. Normalizace ale jeho přání zmařila. Vpravdě symbolicky je naplní po padesáti letech právě inscenace režisérova syna Davida Radoka.