Svatý, pašijový týden, už začal Květnou nedělí. Ta byla radostným svátkem, protože končil čtyřicetidenní půst. Zeleným čtvrtkem pro celý křesťanský svět začínají největší svátky v liturgickém roce.

Tento den se především uklízelo. Říkalo se jí Sazometná nebo Smetná, protože se vymetaly saze z komínů a smýčily se domy. Název Škaredá je od toho, že v tento Jidáš škaredil (žaloval) na Krista.

Květnou nedělí začíná tzv. Pašijový týden. Z latinského „passio“ = utrpení určuje, o co se tento týden jedná. Je to připomínka utrpení Ježíše Krista, který byl zrazen, bičován, umučen na kříži, pohřben a vstal z mrtvých. Květná neděle se jmenuje den, kdy Ježíš Kristus vjel do Jeruzaléma a lidé ho vítali palmovými ratolestmi.

Překvapivý pohled na génia světové hudby v českých premiérách dvou moderních oper

Svátek Svatého Patrika, je ve světě velmi rozšířený. Hlavně v Irsku a v zemích se silnou irskou přistěhovaleckou menšinou. Slaví se 17. března. Kdybychom počeštili jméno Patrik, pak vycházíme z latinského slova Patria, což znamená vlast a ejhle - 17. března slaví v Česku svátek Vlastimil, což je vlastně ekvivalent jména Patrik.

Na Popeleční středu vyzvánějí zvony v kostelích a svolávají k bohoslužbám jakoby byla neděle. Možná vás zvuk zvonů ve všední den překvapil. Co je to vůbec ona "popeleční středa"?

"Fašaňku, fašaňku, už je ťa namále, jako té rosenky, na zelenéj trávě ...", zpívá se ve známé moravské písničce. Ale co to je vlastně? Kdy se to slaví? Proč pokaždé jindy?

Večer vzpomínek na T. G. M., Čechovovy humoresky a Stařec a moře v podání hvězdných herců a hereček ...

Svatý Valentýn je u nás brán jako svátek rozporuplný. Na jedné straně je vnímán spíše jako šikovný tah obchodníků, jako něco importovaného a cizího, ale na straně druhé je vítán a slaven jako svátek zamilovaných. Přebrat si to musí každý sám, ale kdo to byl vlastně svatý Valentýn? Existoval vůbec? Má tato legenda nějaké opodstatnění z hlediska historického?

Láska k tanci, to je přesně to, co nás spojuje!