Povídky

Rok se s rokem sešel a máme zde opět noc sv. Walburgy (30. dubna), do češtiny zkomoleno jako Valpuržina noc. Proč ale právě na svatou Walburgu má být ono pověstné "pálení čarodějnic"?

Po církevních Velikonočních svátcích nastávají Velikonoce lidové. Velikonoční pondělí je především ve znamení pomlázky a barvených vajec.

Jak je krásné mít najednou více žen. Tím nemám na mysli žádnou swingers párty, ale paralelní vztahy. Co takhle jednu dlouhovlasou brunetku, jednu krátce střiženou blondýnku a zrzku s mikádem?

Nedávno si moje známá zoufale stěžovala, jak je nešťastná. Nemůže si najít chlapa. Teda - ona si chlapa najít může, je to pěkná ženská. Problém je v tom, že si ho nikdy neudrží. Kupodivu v tomto "průšvihu" není ani zdaleka sama.

Ano, jistě, strašidla neexistují. Ale co kdyby ....

Některé dny stojí za nic. Jsem utahaná, nic nestíhám a když nakonec spočinu ve vaně, přiběhne za mnou synek s úžasným sdělením, že Pikachu má Pichu a uteče pryč.

Mrkněme se na strašidla zblízka. Že žádná nejsou? Co my můžeme vědět! Vždycky je lepší s nimi počítat a i kdyby neexistovala, než s nimi nepočítat a pak být překvapeni, až se s nimi setkáme.

Skřítkové, stejně jako ostatní duchové neexistují! Ale to přece neznamená, že bychom si o nich nemohli povídat. Stále je tam to - co kdyby?

Mýty a pověrami je opředen celý náš lidský život. Věky se tradují a budují. Některé se mohou stát pravdami zítřka a dnešní pravdy mohou být zítra k pousmání.

Možná to zná každá z nás. Zjistila jste, že vaši kamarádku podvádí její manžel nebo partner. A najednou jste ve velmi těžké situaci. Víte, že je na něm závislá, že ho miluje a je šťastná. Máte jí zničit idylu? Nebo ji nechat, aby ze sebe dál dělala hlupačku? Co s tím?