Odpověď je pro mne prostá - nikdy....

Ve vztahu k očkování proti pandemii existují dvě kategorie lidí. Jedni doslova čekají na vakcínu. Absolutně důvěřují vědcům, kteří ji vyvinuli, a jsou ochotni bez jakýchkoliv námitek dát se co nejrychleji očkovat, aby se mohli co nejrychleji vrátit ke starému dobrému způsobu života.

To, co prožíváme v současnosti nemá, z globálního hlediska na naší planetě obdoby. Říká se, že takové výzvě svět nečelil od druhé světové války. Ať si to chceme přiznat nebo ne, kolem nás probíhá něco výjimečného, o čem se bude ještě dlouho mluvit. Něco, co na dlouhé období poznamená národy země. Něco, co vstoupí do historie a čeho jsme právě my přímými účastníky.

Dávné indické náboženské systémy mluví o světě materiálním, o světě hmoty, jako o světě iluze. Vyjadřují ho pojmem "májá", čili iluze. Staří Toltékové o něm zase mluví jako o hustém dýmu, který nám brání poznat skutečnou realitu.

Jak se z hlediska mravnosti velmi výstižně říká, léto je sklizní ďábla. Je sklizní ďábla prostřednictvím lehkého letního oděvu, který dráždivě odhaluje tělo. A uvnitř pozorovatele pak vyvolává tomu odpovídající nečisté myšlenky a pocity.

Žena není jen vzhledem, ale také podstatou svého vnitřního nastavení úplné jiná, než muž. Je jemnější a citlivější. A právě v tom je její síla a velikost, protože prostřednictvím své jemnosti a citlivosti je schopna vnímat realitu mnohem jemnějšího charakteru, než dokáže muž.